Rozdíl mezi jazykem a řečí


tomenu


 

„Básník cítí slovo jinak než většina lidí; okouší takřka jeho skrytých vlastností, jeho tajemného vyzařování, jeho přetvářecí síly. (…) Cítí, že slovo je cosi neobyčejného, že v sobě zahrnuje podstatu věcí, tak jako je v semeni uzavřena budoucí rostlina, zkrátka, že má moc plodivou a tvůrčí.“
                                                             Jan Čep (přednáška „Básník a jeho inspirační zdroje“, 1937)

Slovo neslouží jen k pochopení určité zkušenosti, ale je i základním kamenem dorozumění.

Slovo je základní pojmenovací, označovací jednotkou, nesoucí soubor významů lexikálních a gramatických.

 

Rozdíl mezi jazykem a řečí

Ferdinand de Saussure byl významný švýcarský jazykovědec (1857-1913). Je považován za zakladatele strukturalismu v jazykovědě. Tři roky po jeho smrti, v roce 1916, vyšlo pod jeho jménem dílo Cours de linguistique génerale (Kurs obecné lingvistiky).
Jazykovědu 20. století ovlivnila jeho teorie o protikladu langue  („jazyk“) a parole („řeč, promluva“).

Jazyk je systém jazykových znalostí, který nám umožňuje dorozumívat se řečí. Obě tyto složky tvoří funkční jednotu, je však mezi nimi podstatný rozdíl. Systém jazyka existuje jen v myslích lidí, zatímco řeč můžeme vnímat sluchem, případně zrakem, můžeme ji rozebírat.
O jazykovém systému víme tedy jen to, co jsme schopni vyčíst a zrekonstruovat z řeči. V odborném užití nejsou tedy výrazy jazyk a řeč chápány jako synonymní.

Znalost jazykového systému je nezbytným předpokladem pro to, abychom se mohli dorozumívat řečí.

Použitá literatura:
Jiří Černý, Malé dějiny lingvistiky, Portál, Praha 2005.
S. Čmejrková, F. Daneš, J. Kraus, I. Svobodová, Čeština, jak ji znáte i neznáte, Academia, Praha 1996.